BLOG

 

 

Jsem veselá jogínka, která by chtěla vykouzlit úsměv na každé dětské tváři. Jóga se stala mou životní cestou a propojením s tímto křehkým dětským světem. Mám v sobě sílu inspirovat ostatní, jak mohou udělat svoje děti šťastné.

 

12.8. 2020

KONEČNĚ DOMA

„Domů se už nedostanete,“ řekl doktor v Motole. Chvilku mi trvalo než mi došlo, jak to myslí. „Vždyť nám pan doktor říkal, že jen uděláte operaci hlavičky, vložíte shunt a Mařence se uleví a zase bude lépe, že půjdeme domů“. „Bohužel,“ lékař sklopil zrak, s notnou dávkou soucitu se na mě usmál a mrknul na ležící Marušku a odešel. Od posledního článku DIAGNÓZA...

11.5. 2020

DIAGNÓZA SMRTI

Frekvence mého psaní je opravdu skvělá :). Ale což. Úplně nezahálím a píšu si něco do šuplíku. Asi jako většina mám teď víc času na rozjímání o životě. O mém životě. Chvilka, kdy se můžu zastavit a nadechnout. Teda pokud zrovna nemám přes pusu roušku. O „vy víte jakém viru“ se mi opravdu psát nechce, už toho bylo myslím napsáno, a ještě bude,...

6.12. 2019

Andělova polámaná křídla

Je to rok. Přesně rok. Nedokázala jsem si to představit, že to zvládneme, že zvládneme fungovat bez Marušky. Přežít. Teprve nedávno jsem pocítila probuzení z dlouhého spánku, který byl ochranným vakuem před okolním světem, do tvrdé reality. Dá se to těžko popsat. Ale najednou jsem cítila, že svět není tak růžový, jak se zdál, že jsou lidé,...

11.8. 2019

Pozor, brzy nás zasáhne nákaza

„Dobrýýýý den,“ vyslovím s velkým úsměvem na rtech při příchodu na úřad, za stolem se na mě zamračí paní úřednice a z očí jí vyletí bleskový vzkaz….komunikace beze slov…….ODLOŽTE SVOU DOBROU NÁLADU VENKU NEBO O NÍ ZDE PŘIJDETE. Nevzdám se a požádám jí o vyřízení toho, proč jsem k ní zavítala.  Začnu mile, možná až se zbytečně „ponižujícím se tónem“ jí předložím svou věc a i...

14.5. 2019

Maruščin odkaz zní jasně: BUĎME ŠŤASTNÍ

Řeka energie „Ale koupíme něco i Marušce?!“ Z legrace rozkazuje Jířa. „To se přece ví, “ zní naše odpověď. Vyrážíme do Berouna na Hrnčířské trhy. Milujeme to, tu atmosféru. A s námi další tisíce :). Podle toho také vypadá stav uliček, jenž jsou lemovány stánky, které jsou plné nádherných ručních prací. Z každého kousku sálá láska, kterou do ní vložil její...

27.3. 2019

Je to tady, Eva se zbláznila.

Psí oči Dneska ráno jsem se opět vydala vyčistit si hlavu při běhání. Nebylo sice azuro, spíš počásko na to zavrtat se pod deku, dát si teplý čaj a do ruky vzít oblíbenou knížku. Ale jako by Punťa vycítil toho červíčka, který mě nahlodával a lákal mě k lenošení, a hned když jsme s Jířou otevřely dveře a chtěly vyrazit do školky, už...

7.3. 2019

Je výjimečné být výjimečný?

Ranní běh Dneska ráno jsem se odhodlala zase po delší době k běhu, no dá-li se tomu mému poloklusu říkat běh. Koupila jsem si konečně nové krásné botky, tak jsem je potřebovala vyzkoušet. A Punťa si chrochtal blahem. Bylo nádherně, svítilo sluníčko , které už začíná mít sílu, i když zem je ještě zmrzlá. Aspoň se mi boty tolik...

19.2. 2019

ZAŘVAT SI JAK LEV

ZAŘVAT SI JAKO LEV „Slunce nám svíííítííííí a déšť nás chladííííí,“ozývá se z malé útulné místnosti. My všichni, asi patnáct dospělých lidí, stojíme, zpíváme a pohupujeme se v rytmu. Někdo se hodně stydí a spíš otvírá lehce ústa, aby to vypadalo, že se zapojil, ale hlásek nevydá. Jiní naopak okamžitě reagují a zpívají zvesela a dosti hlasitě. Pěkný muž, který tam do teď...

14.2. 2019

Vzkaz z nebes

„Maruška mi nenechala žádný vzkaz“, stěžuji si u léčitele Františka. „A co byste si tak představovala, paní Evo?“ Směje se František. NĚCO. COKOLIV. Jen abych věděla, že je v pořádku. S Maruškou jsme vždycky milovaly ta „velká“ znamení.  Čtyřlístek. Srdíčko v kávové sedlině, ve sněhu, z brambory….srdce všude, kam se podíváš. Zlaté auto. Vzpomínám si, jak jsme jeli s mým taťkou a holkama...